Ivana a Kateřina Loubkovy jsou ve svém sportu (terénní triatlon) nejlepší v Česku. Pokud se náhodou nevydaří závod jedné sestře, druhá jí zpravidla zastoupí. A rády by, aby to tak bylo i v tomto roce.
  Proto se snaží neměnit nic ze svých zaběhlých návyků. Např. uvažují, že se opět nezúčastní zimních triatlonů (běh – kolo – lyže). „I proto že lyže jsou pro mě katastrofa. Ještě větší než plavání,“ říká o rok starší Ivana. „Lyžování  je disciplína, která by se musela od základu vypiplat.“
  Hlavním důvodem je však to, že se nyní chtějí věnovat nabírání objemu. „A prásknout si do toho závod, z toho bych určitě omarodila,“ má stejný názor na zimní závodění Kateřina.
  I když tedy jejich láska k lyžím není velká, s českým lyžařským fenoménem Lukášem Bauerem se přesto mají možnost setkat. Český lyžař se pravidelně v rámci letní přípravy účastní různých triatlonových závodů. Na kláních X-terry se však potkávají i se silničními triatlonisty. „Potěší nás, když se tam ukáží. A jsme rády, když nás poznávají,“ říká Ivana. „A vědí, že jsme ty hvězdy z X-terry,“ dodává s úsměvem Kateřina.
  Terénní triatlon však není jediná disciplína, které se sympatické sestry věnují. Ivana ráda jezdí samotné bikeové (horská kola) závody, zatímco Katka dává přednost běhu. „Kdyby nebyla X-terra, asi bych běhala. A asi bych byla o půlku tenčí,“ podotýká se smíchem Katka.
  Ale ani Ivana se samotného běhu nezříká, což je velmi dobré pro českolipský atletický oddíl. I když je jejich domovským oddílem Cyklorenova Cvikov, v atletice „hostují“ v AC Česká Lípa. A i jejich důležité body v dlouhých bězích (5 a 10 km) přispěly k opětovnému udržení českolipského ženského týmu v nejvyšší soutěži, v extralize.
  „Je to příjemné slyšet, jak vás kamarádi z týmu povzbuzují pokřikem: Lípa, Lípa. Vždycky když závodím za tým, ale i co se např. týká závodů družstev na kole, tak dokážu ze sebe vydat všechno,“ říká Kateřina. „To já jsem větší individualista. A také trochu sobecká,“ špitne Ivana.
  Jak už bylo řečeno sestry Loubkovy jsou v Česku nejlepší ve svém sportu. A asi by jim nedělalo problém se nominovat na mistrovství světa. Jenže... „Problémem jsou finance. MS se každý rok koná na stejném místě. Na Havaji. A zaplatit si takovou cestu, na to nemáme. Je to těžké najít sponzory,“ podotýká Kateřina a pokračuje. „Je ale také zároveň pravda, že tam jsou takové klimatické podmínky, že většina Evropanů tam pohoří.“
  Ke sportu je vedl především jejich otec, který je i v současnosti Kateřininým trenérem. „My sportujeme hlavně kvůli sobě. Ale někdy i kvůli tátovi. To přiznám,“ říká Katka. „Byla bych asi jinde, kdybych neměla tátu, který mě do toho nutil. Za to mu hodně vděčím.“ A se smíchem dodává: „ On mi vždycky připraví na sezonu tréninkový plán a přitom se pořád ptá, kdy bude to miminko.“
  Ivana začala trénovat pod odborným vedením lékaře a cyklisty Ondřeje Vojtěchovského, se kterým komunikuji zásadně přes internet a tím je práce pro oba snadnější.
  I mezi sourozenci se stává, že vztahy občas ochladnou. Zpravidla v dětských letech. Sestrám Loubkových se to stalo ale v dospělosti. „Vloni jsme měli mezi sebou konflikty. Přiznám, že jsme se půl roku nebavily,“ vrací se k nepříjemné době Kateřina.
  Teď už je ale jejich vztah zase dobrý, což dokládá i upřímná radost Kateřiny nad třetím místem své sestry v anketě o sportovce Českolipska.  „To lze považovat za historický úspěch,“ dodává Ivana. Podaří se jí ho překonat?